FP_TUL_-_logo_CZ NPMK_-_logo_CZ OPVK_-_logo_CZ MSMT_-_logo_CZ logo_cpds

O konferenci

V současné pedagogické diskusi jsou často tematizovány aspekty profesionalizace učitelské profese. V této souvislosti je vedena diskuse jak o národních schématech, která dané téma ovlivňovala a ovlivňují, tak jsou pojímány snahy o vymezení a definování klíčových učitelských kompetencí, které by měly být společné v rámci evropského vzdělávacího prostoru. Při vymezování standardu učitelské profese a odborných specifických pilířů učitelského vzdělávání patří k základním tématům, vedle antropologických předpokladů výchovy a vzdělávání, rovněž společenské a kulturní předpoklady, které spoluurčují rámec diskuse o výchově a vzdělávání. V této souvislosti je zřejmé, že historické aspekty učitelského vzdělávání nemohou být ve společné evropské diskusi ponechány stranou či bez povšimnutí. Vždyť právě jejich zohlednění v kontextu reformy často vytváří předpoklad, který spoluurčuje úspěšnost realizace daných reforem.

Konference se snažila podat plastický obraz o podmínkách a danostech vývoje učitelského vzdělávání v zemích střední a jihovýchodní Evropy od počátků moderního učitelského vzdělávání, které se vyznačovaly nahodilostí či absencí systému, až po postupné zavádění a realizaci systematické reformy učitelského vzdělávání. Pozornost byla věnována období poslední třetiny 18. století (zejména období po roce 1774) až do konce 19. století (zejména časovému prostoru do milníku rakouského školství, jímž byl rok 1869). Pozornost se přitom soustředila na reformu učitelského vzdělávání tzv. obecných či národních škol. Konference se snažila zodpovědět otázky, zdali dané reformy byly na všech územích zaváděny státem, jeho správní mocí rovněž naplňovány a kontrolovány, či jaké jiné procesy můžeme v dané problematice zaznamenat. Je zřejmé, že v rámci tak rozlehlého, politicky a kulturně odlišného geografického prostoru jsme konfrontováni s velmi rozličnými schématy zavádění učitelského vzdělávání. V jistých regionech se jedná o systematickou a státem kontrolovanou reformu (území habsburské monarchie), v jiných regionech jsme svědky procesů a aktivit, jejichž význam je dán angažovaností a rozhledem jednotlivých vůdčích osobností a aktérů reformy. Na jejich osobním nasazení se zakládají reformní kroky v oblasti učitelského vzdělání a s oslabením jejich pozice rovněž ztrácejí dané reformní návrhy na síle a významu.

Nastolené konferenční téma se vyznačuje značnou šíří, která může být uchopena a zpracována díky bohatému množství textů a dalšího primárního materiálu. V daném období bylo učitelské vzdělávání v habsburské monarchii pod silným vlivem vydání tzv. Felbigerovy metodní knihy. Otázkou ovšem je, zdali na daných územích byla reforma řízena dle jiné pedagogické normy, než byla Felbigerova metodní kniha, respektive dle jaké? Je pravděpodobné, že se území mimo habsburskou monarchii nacházelo pod vlivy alternativních pedagogických norem významných pro utváření učitelského vzdělávání. Otázka pak zní, jaký byl kánon a hlavní pedagogická díla vztahující se k otázce reformy učitelského vzdělávání v daných regionech?

Snahou bylo představit a analyzovat učitelské vzdělávací koncepce v jednotlivých evropských regionech daného období, tyto přístupy porovnat a zasadit je do širšího diskurzivně-analytického rámce. Hledali jsme odpovědi na otázky, kdo byl hlavním aktérem daných reforem, na jakých konceptech se tyto reformy zakládaly? Jaké vzdělávací cíle předpokládaly „a priory“ dané reformní koncepty učitelského vzdělávání, jaký obraz vzdělání člověka a scholarizace společnosti stál „nevědomě“ v pozadí konstrukce a operacionalizace daných konceptů? Ptali jsme se, kde aktéři reforem studovali, respektive, zdali v reformách tradují význam německého pedagogického filantropismu, či zdali zaznamenávali rovněž vliv dalších center a koncepcí, respektive jakých?

Zajímalo nás, zdali v jednotlivých regionech musely o obraz učitelského vzdělávání soutěžit konkurující koncepce. Právě rivalita, konkurence a vzájemné potýkání dominantních i lokálních diskurzů vnášelo do celkové diskuse v jednotlivých zemích vlastní dynamiku.

Konference hledala odpovědi zejména na následující otázky:

  • Jaké vzorce, pravidla lze analyzovat v jednotlivých národních či lokálních diskusích ohledně učitelského vzdělávání, které byly natolik silné, že vytěsnily či potlačily konkurující diskurzivní rámce?
  • Lze v jednotlivých diskusních prostředích určit relevantní, dominantní, zásadní diskurzivní praktiky v oblasti učitelského vzdělávání, pravidelnosti, dle nichž byly jednotlivé diskurzy konstruovány?
  • Které diskurzivní praktiky učitelského vzdělávání získaly na významu a v konkurenci s ostatními se prosadily?

S ohledem na kladené otázky se ukazuje značná tematická šíře předpokládané diskuse. Z tohoto důvodu se zaměřila pozornost na následující okruhy:

  • Můžeme hovořit o rozvoji učitelstva jako profesního stavu, který si v rámci své (spolkové) činnosti k otázkám učitelského vzdělání klade společné cíle – odborné i společensko-politické a ty se snaží prosadit, popularizovat?
  • Jakou podobu měly v jednotlivých regionech zákonné normy k otázce učitelského vzdělávání, jež byly zaváděny?
  • Jak probíhalo zavádění daných norem? Jak byly strukturovány po stránce obsahové i formální? Jak prosazovaly svoji sílu či moc?
  • Můžeme v této době zaznamenat vznik obecně prospěšných, v osvícenském duchu vedených pedagogických společností? Pokud ano, kde a jak byly vedeny, dle jakého programu?
  • Můžeme zaznamenat zakládání a fungování učitelských spolků, sdružení, korporací v jednotlivých zemích středoevropského regionu (druhy a formy spolčování učitelstva, internacionální či nacionální vzorce učitelské spolupráce)?
  • Můžeme již ve sledovaném období hovořit o počínající fázi profesionalizace učitelské profese s ohledem na roli a postavení učitelstva (zejména obecných či národních škol)? Pokud ano, probíhaly tyto procesy dle shodných vzorců či nikoli?
  • Můžeme zaznamenat systematické vydávání periodického odborného a učitelského tisku, který by se mimo jiné věnoval otázkám učitelského vzdělávání? Pokud ano, o jaké časopisy se jednalo, jak byly zaměřeny, které diskurzy v nich převládají?